Dekriminalizace prostituce na Novém Zélandě

15. listopadu 2010 v 1:17 | ER
sex worker na K road
První místo, které jsme na Novém Zélandě poznali, byla K Road - aucklandská ulice plná kaváren, subkulturních obchodů, disko klubů, nejrůznějších queer míst a taky sexshopů a prostitutek. Ty tu spolu s žebráky a lidmi čichajícími ředidlo představují typické osazenstvo tohohle bulváru hříchu.

V Aucklandu najdete spoustu různých bordelů a eskortních servisů takového toho klasického "masážního" stylu. K Road je divočejší - sem se soustřeďuje pouliční prostituce a najdete tu šlapky všech pohlaví. Jeden transgender prostitut/ka byl náš soused v levném bytovém domě - přes den pěkný maorský kluk, v noci naprosto úchvatná krasavice v minišatech a s vražedně dokonalýma nohama. Když jsme se jednou ráno potkaly ve dveřích a ona prohodila Hello Darling!, úplně se mi podlomily kolena.
Když jsem si v Aucklandu hledala práci, napadlo mě ptát se na práci prodavačky i po sexshopech. Jenže všude chtěli pouze novozélandské rezidenty, což mi připomnělo podmínky mého víza: práci povolena, nikoliv však v sexuálním průmyslu. Zdálo se tedy, že kdo a jak tady v téhle branži živí, se docela hlídá. Pátrání po tom, jak to tu funguje, přineslo zjištění, že Nový Zéland legalizoval prostituci teprve nedávno - v roce 2003 - a že zákon ošetřující tuhle profesi patří k nejbenevolentnějším na světě.

Zákon, který psaly šlapky

Průlomový zákon, jehož podobu výrazně ovlivnily organizace sdružující prostitutky a prostituty, před sedmi lety prošel parlamentem jen o pár hlasů.(Očekávalo se, že zákon neprojde, ale parlament prý ovlivnila řeč poslankyně Georginy Bayer, která sama dříve pracovala v sexuálním průmyslu a je také mimochodem první transgender poslankyní na světě.) Prostituovat se, vést bordel a žít z příjmů z prostituce tím bylo dekriminalizováno, nucená prostituce je však ilegální. Zákony, které předtím ošetřovaly tuto branži, se týkaly různých masážních salonu a eskort servisů, a de fakto prostituci umožňovaly. Sexuální pracovníci a pracovnice se ale museli registrovat u policie. Inzerování sexu za peníze, vedení nevěstinců a využívání příjmů z prostituce jiných osob bylo zakázáno a trestalo se pokutami a odnětím svobody.
Nový zákon začal rozlišovat mezi dobrovolnou a nedobrovolnou prostitucí (dokážu si ale představit případy, kdy je dost těžké tohle rozlišit), s tím, že je stále zločin někoho k sexuálním službám nutit. Práce v sexuálním průmyslu se chápe jako legitimní zaměstnání, z čehož plynou různá práva takto pracujících lidí: zaměstnanecké spory se mohou řešit za pomoci inspektorátu práce, platí tu pravidla o bezpečnosti práce (musejí se používat kondomy a hrážky pro zabránění přenosu pohlavních nemocí, jinak hrozí vysoké pokuty). Sexuální pracovníci nově mají právo odmítnout sex s klientem z jakéhokoliv důvodu, nebo i bez uvedení důvodu. Nikdo je nemůže nutit či pokutovat za odmítnutí klienta, a to i v případě, že ten už zaplatil.
Zákon také požaduje, aby osoby, které mají v nějakém smyslu moc nad prostitutkou/prostitutem, jako jsou majitelé nebo vedoucí bordelů, manažeři nebo i recepční, musejí mít "certifikát operátora" (tím se registrují u ministerstva spravedlnosti). Pokud spolu pracují maximálně čtyři lidé na rovném principu, a tedy nikdo z nich neovládá své kolegy, nemusejí si o certifikát žádat.
Pokud sexuální pracovníci chtějí skončit se svou prací, mají nárok na podporu v nezaměstnanosti - nejsou tedy znevýhodněni za to, že své zaměstnání ukončili dobrovolně.
Zákon se také dotýká prostituce nezletilých: pokud vám je míň než 18 a prodáváte se, nehrozí vám trest, nicméně vašim zákazníkům a pasákům ano.
Připadá mi, že se v zákoně odrazily docela zajímavé myšlenky. Za prvé, prostituce přestala být démonizována, jak se to často děje jak ze strany konzervativní, tak i ze strany feministické. Lidé, kteří takto pracují, dostali jistá zaměstnanecká práva. Možná je to začátek cesty, na jejímž konci by mohly být třeba odbory, když už ne svobodné a rovnostářsky vedené bordely (ty žádný zákon nepovolí). Na druhou stranu se jedná o pouhou legalizaci toho, co by se beztak dělo, a stát z toho navíc má příjmy z daní...

Zákon v praxi

Tak jako byl zákon kontroverzní před svým přijetím, je takový i po sedmi letech platnosti. Vzápětí po tom, co vešel v platnost, se řada konzervativních křesťanských organizací snažila svolat referendum o zrušení zákona. Nepodařilo se jí však získat dostatečný počet podpisů. Zákon byl také kritizován ženským výborem při OSN za to, že dále podporuje diskriminaci žen.
Americká psycholožka a feministka bojující proti pornografii a prostituci Melissa Farley kritizovala zákon za to, že neodstranil násilí a stigma spojené s prostitucí a že díky dekriminalizaci se prostituce dále rozrůstá.
Letos tu vyšla studie od autorek Gillian Abel, Lisy Fitzgerald a Catherine Healy (ta je zakladatelkou podpůrné organizace New Zealand Prostitutes Collective), která vychází z rozhovorů s více než 700 sexuálních pracovníků a pracovnic a tvrdí, že dekriminalizace měla pozitivní dopad na bezpečnost a zdraví prostitutek. Sexuální pracovníci prý také postupně učí stát si za svými právy, která jim zákon oficiálně přiznal, a netrpí tolik buzerací ze strany policie.
Trochu jiný názor na to má wellingtonská anarchistka, která pracuje jako prostitutka a o svých zkušenostech píše v zinu Midnight Cowgirl: "Zákon měl sexuální průmysl pročistit, zlepšit pracovní podmínky a dát prostitutkám aspoň nějakou ochranu před pasáky. (…) Nepracuju tu moc dlouho, a nebyla jsem tu v době, když byla prostituce ilegální, takže nevím, jestli ty dvě doby můžu srovnávat. Ale nezdá se mi to zrovna pročištěný. Většina míst si z vašeho platu bere zálohu a poplatky za šichtu a pokutuje vás, když přijdete pozdě anebo když se "chováte nevhodně", ať už to pro ně znamená cokoliv. Prostituce nezletilých je pořád velký problém, hlavně v městech jako Christchurch, kde na ulicích pracujou dvanáctiletý holky. Tyhle holky jsou pod kontrolou gangů a zdá se, že policie s tím nic nedělá."


New Zealand Prostitutes Collective

NZPC je velká nezisková organizace, která má své pobočky v osmi městech na Zélandě, a která výrazným způsobem ovlivnila podobu zákona o prostituci.
Vznikla v roce 1987 z popudu sexuálních pracovnic, které chtěly bojovat za svá práva. O rok později podepsala smlouvu s Ministerstvem zdraví na poskytování služeb pro prostitutky se zaměřením na prevenci HIV/AIDS. NZPC poskytuje protituujícím se lidem informace a pomoc v různých oblastech - třeba o jejich zaměstnaneckých právech, o daních, o zdraví a bezpečnosti jejich práce. Ve velkých městech mají zdravotní kliniky, poskytují kondomy, lubrikanty a vyměňují jehly. Zaměřují se na ženy, muže i transgender prostituty a poskytují poradenství lidem v branži i těm, co se teprve s prostitucí rozhodují začít. K NZPC je také přidružená skupina lidí, která se věnuje specifickým otázkám mužské prostituce.
NZPC je jedinou místní organizací, která prostitutky podporuje nebo sdružuje, nejedná se však o odbory. Jak píše autorka zinu Midnight Cowgirl, společná obrana svých pracovních práv tu je potřebná: "Většina majitelů bordelů jsou hajzlové, kteří podnikají za hranicemi zákona a když mají dojem, že s vámi můžou vyjebat (nebo vás ojebat), tak to udělají. Problém s vytvořením odborů v bordelech je ten, že v tomhle průmyslu je hodně velká fluktuace, a jen málo míst je na smlouvu (což je ale ilegální), pracujeme na základě "nezávislé živnosti". Největší problém je to, že jen málo z nás by se šlo soudit, protože práce v sexuálních službách je pořád hodně stigmatizovaná."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ER ER | 15. listopadu 2010 v 1:20 | Reagovat

hahahaha, koukám, že tady jsou samý reklamy na kondomy....

2 Pavel Pavel | 16. listopadu 2010 v 8:42 | Reagovat

Přijde mi odporný,že něco takovýho funguje. Ulice feťáků a prostitutek které neumějí nic jiného než se nechat ojet. To je hnus a ubohost. Nikdy jako anarchista nebudu tohle podporovat.

3 Téra Téra | 20. listopadu 2010 v 10:44 | Reagovat

No mně se to nezdá zas tak hrozný, prostituce tu je, byla a bude. Nikdy jsem se tím naštěstí neživila, ale podle mého názoru je lepší dát jí pevná pravidla, než se dál plácat ve strachu z pasáků na jedné straně a z policie na té druhé.

4 Andrej Andrej | 21. listopadu 2010 v 2:21 | Reagovat

http://ziskej-elektroniku-zdarma.webnode.cz/

Ahoj všem,
nedávno jsem narazil na internetu na možnost, jak si pořídit nový iPhone 4 nebo jiné dárkové předměty od applu a jiných firem jako Nokia, Microsoft, atd... Nehledejte v tom žádné skryté finance. O penězích to opravdu není! Samozřejmě není to úplně bez práce, tak to na světě ani nefunguje, ale abych vám řekl pravdu, neznám jednodušší způsob, jak získat dárkové předměty, mezi kterými je už zmíněný iPhone 4 nebo herní konzole XBOX 360, Macbook, Nokia N97, fotoaparáty Canon, navigace TomTom a další a další...

http://ziskej-elektroniku-zdarma.webnode.cz/

5 mno-hime mno-hime | 21. listopadu 2010 v 14:46 | Reagovat

[2]: Jen jestli ty nejsi přespříliš ovlivněný oficiální státní propagandou ohledně "těch zlých feťáků".

[3]: Z názoru oné anarchistky vyplývá, že je pořád plno problémů, které zůstaly... Na stát v tomhle my můžeme stěží spoléhat, tím míň prostitutky a prostituti.

6 Gruber Gruber | 23. listopadu 2010 v 12:26 | Reagovat

Sex je pro slabochy!

7 Pavel Pavel | 23. listopadu 2010 v 16:03 | Reagovat

Pro mno-hime :

A co je prosimtě pozitivního na feťákách?

8 Jane Jane | Web | 24. listopadu 2010 v 15:27 | Reagovat

[6]: Nechápu proč. Mohl/a bys mi to prosím vysvětlit?

9 Gruber Gruber | 3. prosince 2010 v 13:52 | Reagovat

Silní se bez sexu obejdou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama