Queer Parade Brno 2010 a černo-růžový blok

15. července 2010 v 11:59 | pipi
queerparade
26. května se po dvou letech vrátil do brněnských ulic pochod Queer Parade. Vedle asi pěti stovek účastnic a účastníků ho podpořil i anarchistický černo-růžový blok.

Queer Parade jistě není anarchistická akce. Z anarchistického hlediska má velmi problematické cíle i prostředky. Na druhou stranu, queer je oblastí, kde jsou anarchisté a anarchistky tradičně aktivní, neboť samotný queer koncept v sobě skrývá výrazný subverzivní potenciál, kritiku mocenských struktur a společenských norem. V Čechách tomu tak ale s výjimkou několika jednotlivců není a na pojem queer pomalu získávají politický monopol konformní gay a lesbické organizace usilující o zařazení GLBT menšiny do nesvobodné heterosexuální společnosti.


Je tu samozřejmě i druhý aspekt. Pochod Queer Parade je opakovaně napadán neonacisty, kteří ve vesměs bezbranných účastnících a účastnicích vidí skvělé "terče". Pokud má být radikální antifašismus něčím jiným než prázdným slovem, musí spočívat i v praktické solidaritě se skupinami, které jsou neonacisty přímo fyzicky ohroženy. Mnoho antifašistických skupin či jednotlivců odmítá účastnit se takové akce jako je Queer Parade a zdůvodňují to právě "ideologickou nečistotou" akce. Nejen že nám takový přístup připadá krátkozraký a nesolidární, ale zároveň také pokrytecký. Mnoha lidem, kteří mají problém s Queer Parade, už nevadí postavit se a organizovat se na podporu židovské obce, když chtěli neonacisté pochodovat Prahou v den výročí křišťálové noci. Stejně tak neproblematizují proslov zástupce židovské obce na antifašistické demonstraci. Židovské náboženství nám však připadá z hlediska anarchismu v mnohém problematičtější.

Přišlo nám proto důležité akci podpořit, byť jsme se v jejím rámci kriticky vymezili proti pojetí pojmu queer tak, jak ho její organizátorky a organizátoři prezentují, a nastínili naše pojetí konceptu queer z anarchistických pozic.

Náměstí Svobody, místo srazu, bylo už dlouho předem obšancováno policií. Policie každému příchozímu kontrolovala občanský průkaz - jak se brzy ukázalo, bylo to po dohodě s organizátory a organizátorkami pochodu. Celá procedura nám přišla vzhledem k účastníkům a účastnicím pochodu velice ponižující a potupná a velmi připomínala povinnou evidenci homosexuálů z jiných historických období. Ačkoliv jsme nakonec na místo srazu mohli projít bez lustrace, krátkozrakost pořadatelského kolektivu i samozřejmost, s jakou to přijímali ostatní účastníci a účastnice, nás velmi negativně překvapila.

Na místě jsme rozbalili naše transparenty ("Anarchist, queer, rebel" a "V kapitalismu a státu není svoboda pro nikoho") a distribuovali letáky. K samotnému krátkému pochodu brněnskými ulicemi není moc co napsat - těžiště akce samotné bylo koneckonců na Náměstí Svobody. Pochod byl hlasitý, překvapivě energický a odhodlaný a náš černo-růžový blok v něm byl rozhodně nepřehlédnutelný.

Na druhou stranu není přílišný optimismus na místě. Každý anarchista a anarchistka se jistě ošije při poděkování policii za ochranu, které zaznělo na konci průvodu. Pravdou je, že policie pochod skutečně chránila; bez jejích opatření by případný střet dopadl pro Queer Parade katastrofou. A dokud v ulicích nebude fungovat reálná radikální antifašistická síla schopná zajistit svobodný prostor, bude tu existovat závislost na policii, která dále posiluje důvěru v policii.

Z článků na internetu by se člověku mohlo zdát, že neonacistické hnutí je v rozkladu a neakční. Realita je ale jiná. V Brně se opět ukázalo, že akceschopné je, dá dohromady poměrně velké počty a když si zamane, je schopno ovládat ulice a téměř bez odporu šířit strach a teror.

Radikální antifašismus vnímáme jako naši přítomnost v ulicích, účast a pomoc při zamezení neonacistického teroru při jakékoli příležitosti a připadá nám nezbytné nenechat tyto události proběhnout bez odezvy tolikrát za rok, jak naneštěstí za poslední léta vídáme. Radikální antifašismus není jen skryté monitorování a řeči o přímých akcích v ulicích, je také o počtu aktivních lidí, kteří se jindy tak snadno sejdou ve velkém počtu na koncertě nebo jednou za rok na louce, je o projevené solidaritě postavit se spolu s ostatními proti fašismu. Antifašismus není pózou, ale reálnou akcí a musí být vidět.

Jak jsme již zmínili, věříme v to, že praktická solidarita s ohroženými skupinami je neoddělitelnou součástí radikálního antifašismu. Queer Parade jsme se ale neúčastnili proto, že jsme chtěli někoho chránit; přijeli jsme se zúčastnit, projevit svůj názor a případně se bránit společně s těmi, kteří přistoupí na naši tezi, že sebeobrana je nejen právem, ale tváří v tvář neonacistům i povinností.

Anarchistky a anarchisté z černo-růžového bloku

Prohlášení černo-růžového bloku

"[...] zaměření se na právo uzavírat sňatky udržuje myšlenku, že tato práva by měla být spojena s manželstvím. Kdybychom se vzaly, přispívaly bychom ke společenské normě života v párech. Tahle norma marginalizuje svobodné lidi, svobodné rodiče, ovdovělé, rozvedené či lidi žijící v dalších netradičních uskupeních."

- Martha Ackelsberg, lesba a anarchistická autorka ve svém článku napsaném se svou partnerkou Judith Plaskow "Proč se nevezmeme"


V České republice se pojem queer začal používat jako označení gayů, leseb, případně transexuálních a transgender lidí. Pro nás a spoustu dalších lidí však queer není označení pro naši sexuální orientaci, dokonce není ani pouze o sexualitě. Queer je pro nás vymezení se vůči mocenským vztahům ve společnosti a vůči normování toho, jak má vypadat krásné a zdravé tělo, jak má vypadat intimní vztah, jak má vypadat sexuální vztah, jak má vypadat muž, jak má vypadat žena. Umožňuje nám neškatulkovat lidi podle toho, s kým spí, na gaye, lesby případně bisexuál(k)y. Myslíme si, že tyto tři v podstatě uměle vytvořené kategorie pouze umožňují normalizovat jinakost, aby dále udržovaly fungování heteronormativní společnosti. Umožňují jinakost přesně nanormovat, přiřadit jí nálepku a šuplíček a jednou třeba i kolonku v občanském průkazu.

Všichni bez výjimky věříme v právo svobodně si uspořádat své intimní a sexuální vztahy bez kontroly, útlaku či donucování. Proto si nevystačíme s požadavky na rovná zákonná práva, jakkoliv mohou být pro konkrétní jedince důležitá jakožto nástroj obrany proti institucializované diskriminaci a útlaku. Uznání těchto práv ze strany státu nás ale nepřiblíží takové podobě společnosti, v jaké bychom chtěli žít. Pouze zneviditelňuje případně formalizuje různorodost, v jaké lidé žijí.

Chceme společnost, kde jedinec nepotřebuje potvrzení instituce na uspořádání svých intimních vztahů. Vlastně chceme společnost, kde nebudou vůbec žádné instituce. Společnost bez hierarchie, organizovanou zdola na principech solidarity a vzájemné pomoci.

Zajídá se nám společnost, ve které je jediná důležitá otázka "kolik to stojí?". Pokud to jde zpeněžit a prodat, je to dobré, pokud ne, nezavadí o to ani pes. Ono "to" může být výrobek, zvíře, příroda, ale i myšlenka nebo člověk sám. A samozřejmě i práva pro lesby a gaye.

Dokud se dá jiná sexuální orientace dobře prodat, dokud bude vytvářet trh, budou ji alespoň některé instituce podporovat. My ale nechceme mít z našich intimních vztahů další komoditu, další zboží. Chceme svobodu.

Zní to jako utopie? Možná. Před sto lety bylo utopií, že bude existovat státem uznaný stejnopohlavní svazek. Věříme, že svobodná a samosprávná společnost je možná. Věříme, že společnost, ve které bude pestrobarevná jinakost možná a oceňovaná i bez toho, aby vytvářela trh, je jedinou alternativou k šílenství, které vidíme okolo sebe.

Jsme anarchistky a anarchisté z černo-růžového bloku.


Braňme se

Mnozí z nás se stali terčem útoku neonacistů před dvěma roky na Queer parade zde v Brně. Máme ale i až příliš dalších zkušeností s jejich útoky: někdy kvůli alternativnímu vzhledu, vždy ale zejména kvůli našemu politickému přesvědčení.

Milujeme svobodu, kreativní sebevyjádření a osobní rozvoj. Nenávidíme útlak a donucování. Proto jsme pro neonacisty nepřátelé a jak sami říkají, terče. Po mnoha a mnoha zkušenostech jsme přišli na to, že jediným způsobem, jak neonacistům čelit, je postavit se jim společně.

Neonacisté jdou po krku všem, co nezapadají do jejich představy bílého, hrdého Evropana. Nenávidí černé, nenávidí žluté, nenávidí imigranty a imigrantky, nenávidí "levičáky" a "levičačky", nenávidí odboráře a odborářky, nenávidí buzny. Nenávidí tak, že jsou schopni je i zabít. Útok zápalnými lahvemi na romskou rodinu v Brně je ještě stále v živé paměti.

Každý z nás může být obětí - pokud bude muset neonacistům čelit sám. I proto jsme dnes tady. Někteří se identifikujeme jako queer, jiní ne. Pro neonacisty jsme ale cílem jejich nenávisti všichni bez výjimky - v tomto smyslu jsme všichni queer.

Věříme, že jediným způsobem, jak neonacistickému násilí čelit, je postavit se jim společně. Hrdě, beze strachu. Protože nás, v jejich očích odpadu určeného k likvidaci, je mnohem, mnohem víc. Pokud budeme jako ohrožené komunity a jedinci proti neonacistům postupovat společně, uspějeme. Pokud budeme sami, budeme se dál bát.

I v rámci této myšlenky antifašistické solidarity jsme přijeli podpořit Queer parade.

Nevěříme policii a nikdy jí nesvěříme svoji ochranu. Jednak proto, že jsme mnohokrát viděli, jak policie s klidem přihlíží linčování lidí z menšin. Skoro až s uspokojením - v neposlední řadě právě před dvěma lety v Brně. Hlavně ale proto, že jí nevěříme z principu; odmítáme svěřit svou ochranu a tím i své životy nějakému profesionálnímu uskupení s monopolem na násilí. Dnes nás možná na něčí rozkaz policie může chránit před neonacisty, zítra do nás ale bude na jiný rozkaz bušit teleskopickými obušky na antifašistické blokádě neonacistického pochodu židovskou čtvrtí nebo střílet při snaze rozbít odborářskou stávku.

Věříme, že nejlépe se uchráníme sami. Společně. Stavíme se proti násilí, ale plně věříme v sebeobranu a jsme připraveni se neonacistům v případě útoku postavit. Pokud do toho půjdete s námi, uspějeme. Pokud ne, neonacisté si připíší další vítězství.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ☆Miss.Lien★ ☆Miss.Lien★ | Web | 15. července 2010 v 12:05 | Reagovat

:)

2 Myškyn Myškyn | Web | 15. července 2010 v 12:08 | Reagovat

tak to jsem ani nevěděla, že nějaký takový pochod je ..

3 Téra Téra | 17. července 2010 v 10:10 | Reagovat

Dobrá akce....

4 Sheena Sheena | 8. srpna 2010 v 23:33 | Reagovat

Experiment s domácím násilím
http://www.videacesky.cz/reklamy/experiment-s-domacim-nasilim

5 Skingrrrl Skingrrrl | 17. srpna 2010 v 0:04 | Reagovat

VA-Skingirls Against Fascism & Capitalism Vol. 1

http://mirotvorce.blogspot.com/2010/08/va-skingirls-against-fascism-capitalism.html

6 Globální Marienka Globální Marienka | 20. srpna 2010 v 15:08 | Reagovat

Nabízeli mi umělé delfíní mládě v kapalném čpavku. Odmítla jsem.
Jak by ses zachovala na mém místě ty...?

7 Rybar Rybar | E-mail | Web | 15. listopadu 2011 v 23:13 | Reagovat

Dobrej blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama