Bloody Mary riot grrrl zin na Blog.cz

V těchto dnech probíhají velké protesty proti summitu G20 v Londýně. Cílem summitu je restrukturalizace a upevnění neoliberálního tržního systému, tak jak jen známe dnes, jen s tou výhodou, že to bude ještě hustší. Pomoc krachujícím bankám, které vyplácejí miliony svým manažerům? Ale jistě, daňový poplatníci to zaplatí.

Německý deník Spiegel citoval z připravovaného komuniké, které uniklo do médií: "Jsme přesvědčeni, že otevřená světová ekonomika založená na zásadách trhu, účinné regulaci a na silných globálních institucích zajistí udržitelnou globalizaci s rostoucím blahobytem pro všechny." Takže víme, na čem jsme.

Aktuální info můžete sledovat na britských Indymedia

V pondělí *30.3*. se můžete těšit na další genderové promítání v Krtkově koloně (Sochařská 6, Praha). Začátek ve *20 hodin*.
Pustíme si film *Faster, Pussycat. Kill! Kill!*
USA, 1965, 83 min, v původním znění s českými titulky
Kultovní road movie o třech divokých striptérkách. Sex, rychlost a násilí...
Více třeba zde

JustSeeds/Společenství umělců vizuálního odporu je decentralizovaná americká komunita umělců a umělkyň, která vznikla jako svépomocná aktivita na vzájemnou podporu i podporu lokálních sociálních hnutí, ale i za účelem vytvoření jednoho on-line místa, kde by mohli prodávat svá díla. Sdružení vzniklo v roce 1998 z popudu grafika Joshe McPhee, v aktuální podobě, jako umělecké družstvo, funguje od roku 2007. Justseeds sdružuje momentálně asi dvacet pět lidí, kteří tvoří politicky a sociálně angažované tisky či plakáty. Pracují individuálně, každý svým osobitým způsobem a svou technikou (od linorytu přes kresbu či počítačovou grafiku až po vydávání zinů), ale i na společných projektech. Na webu kromě jejich děl najdete i zajímavé články o politicky laděném street artu a o aktuálním dění. Většina členů z Justseeds se také podílela na knize Uskutečnit nemožné: Umění proti autoritě, kterou v roce 2007 vydal AK Press a která pojednává o angažovaném umění v historii i současnosti. Na webu Justseeds se dočtete: "Věříme, že síla osobního vyjádření v koncertu s kolektivní akcí dokáže přeměnit společnost."

Tohle je rozhovor s Meredith Stern, členkou JustSeeds.

Zanele Muholi je jihoafrická fotografka a aktivistka. Její práce byly součástí výstavy jihoafrické fotografické školy I am not afraid, kterou uspořádala pražská galerie Langhans v roce 2008. Byla jsem líná tam jít, a i když kamarádka básnila o vystavených fotkách, prošvihla jsem to. Když jsem si prohlédla Zaneliny fotky na internetu, byla jsem na sebe vzteklá. Zanele Muholi fotí nádherné fotky, nebo spíš nádherné lidi. Ve své práci se zaměřuje především na zachycování černých leseb, transgenderů, gayů. Sama je lesba, a tak na vlastní kůži zažila nenávistný přístup heterosexuální společnosti. Proto se rozhodla svými fotkami bojovat za lepší tvář ne-heterosexuálních lidí. Překročit mediální obraz LGBT lidí jakožto deviantů a ukázat je jako jedinečné bytosti, které prožívají lásku, radost, vzájemnost. Jedna série jejích fotek také zobrazuje každodennost lesbických afričanek: sex nebo třeba obvazování prsou. Muholi je tak velice vyjímečná fotografka nejen ve své zemi, ale na celém světě.

Další příklad přesvědčení, že účel světí prostředky, se objevil na Slovensku v případě "Pochodu za homosexuálov". Je to výzva k demonstraci za práva "homosexuálů", která má vypadat, jako by ji svolávaly neonacistické organizace. Přitom jde ale o aktivitu jednoho antirasistického aktivisty.

Znáte málo DJek? A znáte nějaké, které dělají breakbeat? V pátek 13.3. jich bude v Black Pes hned několik.

O tom, že Řecko není jen země antických památek a turistických destinací, jsme se nedávno mohli přesvědčit. Teď je tu příležitost dozvědět o nepokojích, které tam probíhaly, od přímých účastnic a z filmu Indymedia Síla rozbouřených nebes.

Kde a kde:19.3.2009 v pražském infocafé Krtkova kolona od 17 hodin.

více viz plakát.

(akce proběhne také 13.3. v Napajedlech a 15.3. v Brně)

Tak diskoška je za námi. Z pohledu stále ještě se nezmátořivších organizátorek šlo o velmi povedenou akci.

Určitě jste si všimli, že letos se v oslavách MDŽ něco změnilo. Zlomilo. V "undergroundu" proběhla spousta akcí: v Brně, V Praze, Jihlavě, Mostě a určitě i v dalších místech. Oproti jiným letům to byly opravdové žně. Oslavy MDŽ ale přestaly být aktivitou pomatených radikálek a radikálů:) Média se o něj zajímají. Vysílalo o něm dokonce i jedno pražské rockové rádio. ČSSD rozdávala oranžové růže.

Jakoby magická hranice 20 let od změny režimu zafungovala a přinesla zapomnění. MDŽ už není "komunistický" svátek. Nabývá významu jako den žen, ne jako přívěsek totality.

Na druhou stranu, tři věty o MDŽ v rádiu stejně žádný přínos pro ženská práva neznamenají (stejně jako jedna amatérská disko párty). Asi to zase dopadne tak, jak píšou Guerilla Girls: