Pirátky všech moří světa, ukažte se!

5. května 2008 v 20:57 | ER |  Číslo 13 - Láska (v kapitalismu)
Ať už máte pirátománie způsobené již x-tým pokračováním Pirátů z Karibiku a motivů lebek na všem od dětských kyblíčků po závěsy do sprchy plné zuby, nebo se jich nemůžete nabažit, tady je něco, co by vás mohlo zajímat: pirátky.
Ano, je to tak, i v pirátské historii jsou ženy nejen krasavice, o něž se piráti prali, okrádali je a znásilňovali - existovaly i námořnické zbojnice. A jejich seznam čítá nejmíň pár desítek jmen.
Na začátku je ale důležité předeslat, že pirátky nelze idealizovat a romanticizovat jenom proto, že žily " svobodný život" mimo establishment nebo snad proto, že to byly ženy. Ne, pirátství znamenalo zabíjení, okrádání, terorizování vesnic u pobřeží. Pirátské bandy byly stejně tak hierarchické jako jejich vojenské protějšky, a možná krutější, protože spíše uplatňovaly pravidlo "oko za oko, zub za zub". To, co možná bylo u žen-pirátek vyjímečné, byl fakt, že do své bandy přijímaly i ženy a že někdy trestaly i sexuální násilí na ženách, jako třeba čínská pirátka Čing Ši.
Další vadou na kráse té romantické představy pirátů je fakt, že málokdy šlo o chudé a spravedlivé zbojníky a zbojnice typu Robin Hood a Mariana, ale spíš o bezskrupulózní osoby, které někdo v boji o koryto (moc anebo svobodu) vytlačil ze hry, a tak se do ní snažili vrátit jiným způsobem. To je zase případ Grainne O'Malley.
Přesto se ale pojďme zasnít nad příběhy, kde neohrožené ženy vládnou důvtipem a šavlí.

Vikingské bojovnice
Jakkoli bývalo prý označení Viking určené jen mužům-bojovníkům a mořeplavcům, našla by se nějaká ta vzpurná žena, která se uměla prát. A protože v těch dávných dobách bylo těžko určit, kdo představuje establishment a kdo vzbouřence, je možné považovat vikingské a další severské bojovnice za pirátky. Do pověstí se dostaly princezny Sela a Rusla nebo sestry Rusila a Stikla (norské vikingské válečnice), Alfhilda (švédská) či Ladgerda. Zmínky o těchto divoškách jsou ovšem dost skoupé.
Zabijácká obchodnice Gráinne O'Malley (Grace O'Malley) (1530-1603)
Mnohem víc se toho ví o irské bojovnici Grainne O'Malley. Narodila se kolem roku 1530, v době, kdy Anglie pomalu přestávala irským lokálním vládcům trpět polo-autonomní status. Grainne se narodila právě do takové rodiny - O'Malleyové byl velký námořnický rod, který se živil obchodem a vybíráním daní od rybářů. Podle jedné legendy se malá Grainne chtěla vydat s otcem na plavbu do Španělska, on ji ale odmítl s tím, že by se jí dlouhé vlasy motaly do lanoví lodě. A tak se Grainne ostříhala dohola.
Asi v šestnácti se provdala za Dónala an-Chogaidh O'Flaherty, s nímž měla tři děti. Po jeho smrti se přestěhovala zpět do svého rodiště. V roce 1567 se vdala znova, za Richarda-an-Iarainn Burka. To byl strategický sňatek - roli v něm hrál majetek a politika. Vydrželi spolu rok, po roce se prý Grainne opevnila ve věži jejich společného hradu a z okna na svého muže volala "Richarde Burke, rozvádím se s tebou!", což byla formule oficiálně ukončující manželství. Hrad byl Burkův, ale protože O'Malley se v něm opevnila, už jí i zůstal.
Co se týče námořního obchodu, v tom byla Grainne zběhlá již od raného věku. Díky schopnostem, ale i majetku a dobré poloze svých sídel si vybudovala poměrně velkou námořní flotilu. Nebyla však jen zazobanou obchodnicí, ale i dobrou bojovnicí, protože místní rody se často přetahovaly o dobyté hrady a majetek. To ji také přivedlo k pirátství. Sousední město Galway totiž uvalilo daně na přijíždějící obchodnické lodě, a to rod O'Flahertyů, které vedla O'Malley, přivedlo na nápad vybírat podobné daně ve svých vodách. Výběr daní probíhal tak, že piráti loď zastavili a požadovali část nákladu výměnou za bezpečnou plavbu.Odmítnutí se trestalo smrtí. Pirátské nájezdy ale pocítily i pevnosti na pobřeží.
Vztah O'Malley k anglické koruně je komplikovaný, jednou podlézavý, jednou odbojný - asi podle toho, jak se to hodilo jí samé. Nicméně, zejména v pozdějším věku se bouřila proti nadvládě Angličanů. V legendách bývá vnímaná jako bojovnice proti anglickému útlaku, ale spíš to bylo tak, že růst moci Anglie znamenal úpadek moci její.
V roce 1593 byly Angličany zajati dva její synové a nevlastní bratr. O'Malley si vyžádala audienci u královny Alžběty I., výsledkem byla dohoda, že zajatci se vymění za konec pirátství a rebelie proti Anglii. O'Malley se však ke svým aktivitám vrátila, i když oficiálně proti pirátům vystupovala.
Pirátky v přestrojení: Mary Read (1690-1721) a Anne Bonny (1698-1782?)
Životy těchto dvou žen jsou po určitou část spolu spojeny - spolu bojovaly jako pirátky v karibských vodách a spolu byly zatčeny a odsouzeny.
Anne Bonny se narodila u irského Corku jako nemanželské dítě právníka a služky. Po odhalení této skandální aféry její otec přišel o právnickou praxi a odjel se svou milenkou a malou dcerou do Jižní Karolíny začít nový život. Osud tomu chtěl, že Anne potkalo něco hodně podobného - když vyrostla, zamilovala se do nemajetného námořníka Jamese Bonnyho. Protože věděla, že otec bude proti svatbě, vzali se tajně, a ona doufala, že otec se s tím smíří. Místo toho ji však vyhodil z domova. Manželství se brzo rozpadlo.
Na Bahamách se v roce 1719 seznámila s pirátem "Calico" Jackem Rackhamem, zamilovali se, a ona otěhotněla. Jack ji přemluvil, aby se po porodu přidala do jeho bandy převlečená za muže. Jednou přepadli loď, z níž se k posádce přidal nový námořník. Anne zalíbil natolik, že mu svěřila své tajemství o své skutečné identitě. A co se nestalo - ukázalo se, že i druhý námořník je žena - Mary Read.
Mary Read se narodila u Londýna jako nemanželské dítě vdově námořníka. Matka ji oblékala jako chlapce, aby to vypadalo, že Mary je ve skutečnosti její starší legitimní bratr, který zemřel. Jedině pro legitimního syna bylo totiž možné získat peníze od manželovy matky. Babička se zjevně nechala nachytat, protože rodinu podporovala až do Maryiny puberty. Mary jako chlapec sloužila jako páže francouzské šlechtičně. Brzo ale utekla a dala se na moře. Být poskok pro všechny je ale za chvíli přestalo bavit, a tak vstoupila do armády. Tam se zamilovala do svého spolubojovníka. Když se na to přišlo, byla ona i její přítel propuštěni. Vzali se a usadili. Tehdy poprvé začal žít jako žena. On ale brzo zemřel, a tak se Mary znovu rozhodla převléknout za muže a dát se na moře na lodi, která plula do Karibiku. Její loď ale přepadli piráti pod vedením Calico Jacka, a tak se seznámila s Anne Bonny.
Anne a Mary se spřátelily a bojovaly spolu, převlečené za muže, po boku ostatních pirátů z jejich bandy. Na podzim 1720 byla jejich loď napadena jamajskou "policejní" lodí. Piráti bili opilí, a tak se snadno vzdali přesile. Jedněmi z mála, kdo bojovali, byly právě Bonny a Read. Nicméně, odpor byl potlačen a všichni zatčeni.
Soud s muži a ženami z jejich bandy probíhal odděleně. Všech dvanáct pirátů bylo odsouzeno k smrti pověšením. Pirátky byly odsouzeny k témuž, ale ukázalo se, že obě byly těhotné, a tak šibenici unikly. Mary zemřela na začátku roku 1721 ve vězení, buď na následky nemoci nebo při porodu. O Anne nejsou další zmínky, možná ji z vězení vykoupil její otec. Někdy se uvádí, že v Jižní Karolíně pak žila jako počestná žena až do roku 1782.
Velitelka flotily Čing Ši (1784?-1844)
Čing Ši je jedna z mnoha čínských pirátek, ale jednou z mála o kterých dnes něco víme. Svou kariéru začala jako prostitutka v jednom z kantonských plovoucích nevěstinců. Z bordelu ji vytáhl sňatek se slavným pirátem Čeng Ji. Proto se jí také někdy říká Čeng Ji Sao - žena Čeng Ji. Právě v té době se Čeng Ji podařilo sjednotit do té doby znepřátelené kantonské piráty. Kolem roku 1804 měla tato pirátská unie kolem 400 lodí a 70 tisíc námořníků a představovala děsivou sílu. O tři roky později však Čeng Ji zemřel a intrikánská Čing Ši se vmanévrovala do vůdčí pozice. Plynulo z ní bohatství a moc, protože kromě loupení na lodích piráti ovládali množství pobřežních vesnic a městeček, okrádali je nebo od nich vybírali daně.
Čing Ši se provdala za svého adoptivního syna, který se už předtím stal důstojníkem v pirátské unii, a tak dále v této patriarchální společnosti potvrdila svůj nárok na vedení pirátů.
Vytvořila řadu přísných pravidel, které piráti museli pod přísnými tresty dodržovat. Většina z nich podporovala železnou disciplinu, ale některé vykazovaly známky smyslu pro čestnost: Pokud nějaká vesnice pirátům pravidelně pomáhala, bylo zakázáno ji vykrádat. Znásilnění zajatkyň se trestalo smrtí.
Piráti pod vedení Čing Ši představovali pro čínskou vládu vážnou hrozbu, proto se proti nim snažila bojovat, výsledkem několika bitev na začátku roku 1808 však bylo jen to, že piráti získali do své flotily další lodě. Skutečnou hrozbu představovaly spíše konkurenční pirátské spolky. Ochranou před nimi byla paradoxně amnestie výměnou za slib ukončení všech pirátských aktivit. Takový pardon byl Čing Ši a jejím bandám udělen roku 1810. Čing Ši si ponechala svůj lup a otevřela si hernu a nevěstinec v Guangzhou. Zemřela roku 1844 ve věku 60 let.
ER
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 nic nic | 7. května 2008 v 22:05 | Reagovat

Emčo, vždyť tohle jsi už uveřejnila v lednu? Je to věru pěkný článek, ale v tom původním byly i pěknější obrázky? Je ti dobře???

2 Rattle Rattle | 12. května 2008 v 21:41 | Reagovat

To je divný, dyť ženský a psi na palubě přinášely smůlu, ne?

3 pavla pavla | 19. května 2008 v 20:03 | Reagovat

fak ale fakt bbbbbbbbbbbbbbbbllllllllllllbbbbbbbbbbbbbbiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii  gfzfzfuzftzttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttf

1

4 nic nic | 13. června 2008 v 20:18 | Reagovat

Rattle: To byly jen kecy, protože jak tam byla pro jedinýho chlapa utajená ženská, pro ostatní chlapy to mohla být jen zkurvená smůla, nebo ne?

5 Kaktus Kaktus | 26. června 2008 v 19:32 | Reagovat

Piráti byli svině, ať už ženy nebo muži.

6 nic nic | 30. června 2008 v 21:50 | Reagovat

/4/ Ale proč ne, sice si tu zas někdo na mě hraje, ale neřek to špatně:-))  ph

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama