Bloody Mary riot grrrl zin na Blog.cz

Láska…hm. Pracuju zrovna v takeawayi a pro z(ne)příjemnění práce a nám pouští vedení celé dny komerční rádio. Na jeho vlnách, jako na vlnách mnoha jiných, se popové hvězdičky předhání v tom, která výstižněji a úpěnlivěji přednese své vyznání lásky, případně stížnosti na "tu mrchu" nebo "toho hajzla". Každopádně je to příšerný. Ty stejný písničky se navíc cyklicky opakují.

Jednou mě napadlo, že by z těch všech hitů šla sestavit taková konverzace - zpěvačka by mohla třeba zpívat o tom, jak toho chlapa, kterej se s ní rozešel stejně k ničemu nepotřebuje (takových písniček je, všimla jsem si, spousta) a nějaký zpěvák by na to mohl odvětit songem o tom, jak chce být sám a jak je rád, že se tý ženský konečně zbavil. Potom by ona na to odpověděla mnohem vyměklejší skladbou o tom, jak to ale bylo fajn, když byli spolu, jak na to vzpomíná, no, a on by jí zase zpíval o tom, proč se s ní rozešel - že měl něco s ňákou jinou, ale že to byl jenom úlet a že má rád jenom jí. No, a pak už by si zase zpívali jenom, že milují jeden druhýho jako nic jinýho… Ach, ty happyendy…

Tenhle článek je o dvou filmech, které mě zaujaly, protože ač jsou o lásce, nejsou barvotiskovým klišé ve stylu např. českého filmu Rebelové nebo mnoha dalších, mezi nimiž jsou špičkou ve špatném slova smyslu ty americké. Tyhle filmy standardizují "lásku" do podoby puffy-muffy růžového chlupatého srdíčka, korunovaného plastovým párem ze svatebního dortu.

V různých městech světa proběhla 16. května 1998 Global street party jako protest proti globalizaci. V Praze svým bouřlivým průběhem toto "předvolební shromáždění mládeže" zaskočilo policii a šokovalo média a politiky. Připomeneme si deset let od této události a zamyslíme se, zda je i dnes inspirativní pro alternativní hnutí.

* Umíme spojit zábavu s politikou?
* Jakou souvislost má generační protest s emancipační politikou?
* Jak spojit globální a lokální boje?

12. května od 19.30 v Krtkově koloně (Sochařská 6, Praha 7, kk.czechcore.cz).

http://www.a-kontra.net/a-kontra-vas-zve-deset-let-od-global-street-party

Pořádá A-kontra

Litevský parlament v těchto dnech projednává zákaz interupcí v podobné míře, jako je tomu v Polsku. Zároveň se utváří nová koncepce rodinné politiky. Podle návrhu je rodina pouze "žena a muž v manželském svazku". Takže jiné formy rodiny jako svobodná matka či svobodný otec, rodiny z rozvedených manželství, muž a žena žijící v nesezdaném svazku, homosexuální páry či třeba prarodiče vychovávající vnoučata nebudou uznány jako plnohodnotná rodina a budou znevýhodněny.

Tahle informace přišla mailem od litevských aktivistek, bohužel k ní zatím nevím nic konkrétnějšího. Tak si počkejte, jestli se něco objeví. Litevské feministické skupiny teď protestují před parlamentem a žádají o mezinárodní solidární akce a podporu.

Čtrnáctý ročník festival eLnadruhou, který se věnuje lidem a tematice sexuálních orientací, identit a preferencí začal včera a bude probíhat až do úterý 13.5. v Praze.

Na festivalu se koná konference českých a slovenských LGBTI (lesbické/gay/bisexuální/transgender/intergender) organizací, ale i spousta kulturních a sportovních akcí. Více k program najdete zde.

eLnadruhou je občanské sdružení zastupující zájmy lesbických, bisexuáních a transexuálních žen a ve svých festivalových aktivitách navazuje na skupin u Apriles.

Nová, v pořadí už třináctá Bloody Mary spatřila světlo světa. Vyšla již tradičně na první máj, lásky čas. A taky že je o lásce. Tedy o lásce v jejích odpornějších podobách jako jsou závislosti, vykořisťování, sexuální násilí, konzumerismus, sexismus a heterosexismus.

K tomu spousta čtení z říše historie, teorie i bohapusté zábavy. No, i když té zábavy je tam nějak méně než v jiných číslech. Prostě jsme toho měly hodně na srdci, a i bez té vaty to vyšlo na 68 stránek. I z toho důvodu jsme byly nuceny zvýšit cenu na 30 kč.

Pokud vás nic z toho, co tu je napsáno, neodradilo, pište, pište, pište na email bloody.mary@safe-mail.net anebo hledejte červeno-černou postavu s motorovkou.

PS: Nic dokonalejšího z nás nejspíš po celý rok nevypadne.

Ať už máte pirátománie způsobené již x-tým pokračováním Pirátů z Karibiku a motivů lebek na všem od dětských kyblíčků po závěsy do sprchy plné zuby, nebo se jich nemůžete nabažit, tady je něco, co by vás mohlo zajímat: pirátky.

Ano, je to tak, i v pirátské historii jsou ženy nejen krasavice, o něž se piráti prali, okrádali je a znásilňovali - existovaly i námořnické zbojnice. A jejich seznam čítá nejmíň pár desítek jmen.

Na začátku je ale důležité předeslat, že pirátky nelze idealizovat a romanticizovat jenom proto, že žily " svobodný život" mimo establishment nebo snad proto, že to byly ženy. Ne, pirátství znamenalo zabíjení, okrádání, terorizování vesnic u pobřeží. Pirátské bandy byly stejně tak hierarchické jako jejich vojenské protějšky, a možná krutější, protože spíše uplatňovaly pravidlo "oko za oko, zub za zub". To, co možná bylo u žen-pirátek vyjímečné, byl fakt, že do své bandy přijímaly i ženy a že někdy trestaly i sexuální násilí na ženách, jako třeba čínská pirátka Čing Ši.

Další vadou na kráse té romantické představy pirátů je fakt, že málokdy šlo o chudé a spravedlivé zbojníky a zbojnice typu Robin Hood a Mariana, ale spíš o bezskrupulózní osoby, které někdo v boji o koryto (moc anebo svobodu) vytlačil ze hry, a tak se do ní snažili vrátit jiným způsobem. To je zase případ Grainne O'Malley.

Přesto se ale pojďme zasnít nad příběhy, kde neohrožené ženy vládnou důvtipem a šavlí.