Bloody Mary riot grrrl zin na Blog.cz

mozna, mozna dana sportovkyne diky svemu specifickemu nadani uprednostnuje byt nazyvana anicka. mozna nerada sve prijmeni. mozna nerada sve krestni jmeno nezdrobnele. obeho nazoru lidi jsem potkal. a sam mezi ne patrim, ac nepostizeny nesportovec.

jestlize to neni tak, vrele souhlasim. ale co kdyz to tak je.

podle me sport je o vrcholovem vykonu a poradani her pro mentalne postizene je charita, se sportem to nema co delat snad krome toho ze se pohybuji, takze se zarazenim do normalniho bloku souhlasim

no, s tim oslovenim ... do problematiky zdravotne postizenych dost vidim, delam v tom. Zkuste jit do USP (ustav socialni pece) a oslovat tyhle lidi nezdrobnele a nebo jeste ke vsemu prijmenim. Kdyz to tak udelate, tak si budou myslet, ze neco udelali a ze jste na ne nastvany... Ano, spolecnost si zvykla oslovovat osoby s mentalnim handicapem zdrobnele, ale zvykla si na to hlavne proto, ze to sami postizeni vyzaduji. Ne, ze se chovaji jako deti, oni JSOU deti (i v 50 letech) Uctu ano, ale tak aby pochopili, ze je to ucta.

Jednou jsem se setkala - no, jak to rict -  s velmi moudrym a verejne cinnym  clovekem na vozicku. Pobavil me historkou, ze kdyz je u doktora a doprovazi jej manzelka, doktori se obvykle obraci na ni misto na nej. Napr."Jak vam sedely ty prasky? atd..."

Maji nacvicene, ze manzelka mu doktorovi otazky "tlumoci":

"Pan doktor se te pta, jak ti sedely ty prasky."

:)))

Urcite je to problem, ale je to jen tim hloupym pristupem a predsudky...

Ono dost zalezi na tim, zda se jedna o mentalni nebo fyzicky handicap...

Ale vidis, ze s tou komunikaci ma verejnost problem, at jde o jakokouli odlisnost...

Moje řeč, naštěstí je tady můj blog, který veškeré komunikační problémy a tabu řeší.

Clovek, ktery je na vozicku, preci nemusi byt nutne i mentalne nemocny, nemusi mit psychicke problemy ci deprese.

Samozrejme. Rikal nekdo neco jineho? :))

jo, takže, když už je to ve zprávách, tak by nemuseli používat ty zdrobněliny.... myslím, že "aničku" by to neurazilo...

Boo!: říkala to Eva

to Eva (3) - řekla bych, že v úsp se jedná spíš o zvyk - jak na straně lidí s mentálním postižením, kteří tam bydlí, tak hlavně na straně personálu - ono se dá oslovovat křestním jménem i příjmením, spíš záleží na tónu a výrazu než na tvaru oslovení, si myslím.

ten zvyk nepopírám, ale jak říkám .... nedokážu si představit, že bych padesátiletému klientovi s Downovym syndromem řekla jemným a laskavým tónem "pane Nováku" - to je prostě nemožný :) Neměla bych ani problém já, ale ten klient. Samozřejmě, je to zvyk, ale má své opodstatnění. A jak už zde bylo mnohokrát zmíněno - klientovi, který je na vozíku a jinak je úplně zdravý, ale společnost se k němu chová jak k retardovanému, tak tam to je o něčem jiném (zde by veřejnost měla změnit svůj postoj!!!!)

Jo a ještě musím dodat to, že například ten zmíněný padesátiletý pan Novák s Downovým syndromem dosahuje maximálně úrovně předškolního dítěte. Jak by se vám líbilo, kdyby vás někdo v peti letech oslovoval přijmením? Mně by se to tedy moc nelíbilo...

Kdyby mi někdo řek v pěti letech příjmením, tak bych ho asi praštil lopatičkou do koulí, protože tohle se fakt nedělá! Je to sviňárna. A nebo bych vzal tříkolku, rozdupal bych to tak na 20 km/h, v týhle rychlosti bych se k tomu člověku, co by mě oslovil příjmením, přihnal zazadu a zahryz bych se mu do prdele, mléčný zuby, nemléčný zuby. Říkat příjmenim pětiletýmu cvalíkovi je fakt dost trapný a každej by se nad sebou měl zamyslet, jestli se bude chovat normálně nebo ne.

Souhlasím s tím, že pro mentálně postižené je oslovení zdrobnělinou křestního jména i projevem určitého respektu a úcty, z našeho pohledu přinejmenším náklonnosti, takže bych to dál neřešil. Znám naopak lidi,  kteří mentálně postižení nejsou a po okolí vyžadují, aby je oslovovalo zdrobnělinou křestního jména, čímž mi připadají poněkud retardovaní. Mě dříve či později oslovuje zdrobnělinou každej, kdo mi tyká, což mě dlouhou dobu dohánělo k šílenství, protože si pak vždycky připadám jak malej harant, ale když mě tak lidi vnímaj, mají to mít. Holt jsem se s tím naučil žít:-))

Na druhou stranu si myslím, že reportáž měla být zařazena do sportovních zpráv ze stejného důvodu, jako by například reportáž o výtvarných pracích mentálně postižených měla patřit do kulturní rubriky. Chápu, že mentálně postižení mají své limity, ale jakékoli akce, které umožňují, aby se realizovali a něco dokázali, by měli vést k jejich začlenění do společnosti a společnost by to tak měla přijímat. Jiné zařazení dělá z této reportáže jen kuriozitu, která nás utvrzuje ve falešných představách o naší bezmezné toleranci a iluzích o naší bezbřehé humanitě:-((  "My jsme ta úžasná televize, která dává prostor i kriplům, takže sledujte hlavně nás a mějte nás rádi..." Pouhý alibismus.

Takjá jsem taky jako ph mentálně postižený po útoku Stb na mé genitálie, ale nepíšu o tom články na blogu protože na to prostě nemám, ale vím to. A taky mám radši, kdy mi někdo hezky řekne Koalko než jen Koalo proto že to zní moc hrubě až necitelně. Reportáž o mě točit ale nemusíte děkuji nechci! Nestojím o vaší pomoc a soucit. Já se do schodů pohybuju mněňavkovitým pohybem a jde to. Ale tohle spíš patří do kulturní rubriky. A ti komentátoři mi přijdou trochu retardovaní jak ženy tó- tamty ženy RWU. A kdo toje ten RWU a proč má víc žen? To jsou ti neoanarchisti co více chtějí brát než dávat ale tomu já nerozumím a plkám. Pouhý algoritmus. pche.