9. května 2007 v 15:14 | ER
|
Druhého srpna 2006 zemřela uruguayská modelka Luisel Ramos kvůli naprostému vyčerpání organismu. Potom, co sestoupila z přehlídkového mola na Módním týdnu v Montevideu, zkolabovala a přivolaní lékaři pak už mohli jen konstatovat selhání srdce způsobené anorexií. Zemřela ve věku 22 let.
Modelka poslední tři měsíce jedla jen salát a pila dietní kolu. Několik dní před osudnou módní přehlídkou přestala jíst úplně. Její BMI bylo 14,5 - Světová zdravotnická organizace považuje BMI nižší než 16 za podvýživu za hranicí hladovění.
Přestože Luiselina smrt vyvolala sebekritickou diskusi uvnitř módního průmyslu, o tři měsíce později následovala Luisel její kolegyně z Brazílie, Ana Carolina Reston. Několik týdnů před smrtí byla hospitalizována kvůli kolapsu ledvin a vyčerpání organismu. "Dieta", kterou si naordinovala, se totiž skládala pouze z jablek a rajčat. Carolině naměřili BMI 13,4. Pobyt v nemocnici jí už nepomohl, její stav byl tak vážný, že nakonec celé tělo zachvátila infekce a dívka zemřela. Byla ještě o rok mladší než Luisel.
Tyhle dvě ženy si dobrovolně zvolily pomalou smrt. Jsou to poslední mediálně známé, ale rozhodně ne jediné oběti mýtu krásy. Lůzerky a ztracenkyně jsou všechny ženy, které si kdy nechaly namluvit, že bez krémů, diet a operací nebudou krásné, a tudíž úspěšné a milované. Jsou to všechny ty herečky, které v televizi propagují proteinové koktejly, všechny redaktorky módních časopisů, které píší o zázračných receptech na krásu. Jsme to my ženy, které kvůli celulitidě začaly nenávidět svá stehna, kvůli "nesprávné" velikosti svá prsa a kvůli "nehezkému" tvaru třeba svůj nos.
Ano, proč to neříct? Tváří v tvář mýtu krásy jsme to skoro všechny prohrály a posraly. Je už načase, abychom se vzchopily a konečně si naplno uvědomily, že dnes je ten lákavý bonbónek krásy plněný likérem smrti.
eghrh drh drxdrřhd drg exd