Nora Barnacle (1884 – 1951)

9. května 2007 v 15:38 | Leny |  Číslo 12 - Ztracenkyně a hazardérky
O této vcelku neznámé postavě jsem se rozhodla napsat článek, protože jsem měla příležitost vidět životopisný film, který se obšírně věnoval jejímu vztahu k manželovi, Jamesu Joycovi, jednomu z největších spisovatelů 20. století. Po jeho shlédnutí jsem byla rozhořčená tím, že tento "velký muž" literatury se rekrutoval z muže celkem přízemního, s velkým přispěním Nory, která mu byla manželkou, milenkou, důvěrníkem, kritičkou jeho textů, pečovatelkou atd. Tím nechci říct, že by bez tohoto vztahu James Joyce v životě vůbec nepsal, jenom by to bez opory a zázemí, které mu jeho manželka poskytovala, mohlo dopadnout úplně jinak.O této ženě se tedy ví, že stojí velkým dílem za "kariérou" svého muže, že se pro něj obětovala, kolik bylo a je ale takových, o kterých ne?

Nora byla, na svou dobu standardně vzdělaná, mladá Irka. Protože měla doma, v Galway, kde žila se svou matkou a strýcem, peklo, rozhodla se utéct do Dublinu. Tam pracovala jako pokojská v hotelu, a také v Dublinu, roku 1904, potkala Jamese Joyce, muže, kterému potom "zasvětila život".
Film, který o ní byl natočen v roce 1999, podle "feministické" (jak se o ní píše) novely Brendy Maddox, se snaží postihnout, jak mohl asi jejich vztah vypadat. Nora je vylíčena jako samostatná, silná žena, co se týče mužů celkem zkušená (dva její milenci zemřeli, takže jí její přátelé ještě v Galway posměšně přezdívali "vražedkyně mužů").
Zato James Joyce vystupuje ve filmu (v podání Ewana McGregora) jako ustrašený, slabošský, paranoidní mladík, který chodí (do seznámení s Norou) do bordelů a trousí za sebou dekadentní pravdy. Má na Noru velké požadavky - chce, aby ho úplně pochopila, aby za ním vždycky stála, aby myslela a chápala stejně jako on. Nora ho také mámí svojí otevřenou živočišností. Sexualita je pro Jamese Joyce jedním z leitmotivů jeho literární (značně autobiograficky laděné) tvorby, vztah s Norou a její osobnost se promítá například do novely Odysseus.
V roce 1904 opouštějí Nora a James Irsko, především kvůli Joycově nenávisti k maloměstským a pokryteckým mravům, které své zemi přičítá, a cestují do italského Terstu. Ve filmu si Nora právě na této cestě uvědomí, že každé sousto dostane jen prostřednictvím svého manžela, mluvit i žít bude moct jen skrze něj. Přesto s ním zůstane. Noře se po nějaké době narodí syn, Giorgio. Noru mateřství deptá, cítí se jím spoutaná, s Jamesem se vzájemně odcizují. James začíná značně holdovat alkoholu, jinak je oddán jenom své tvorbě.
Noře se v době krize jejich vztahu narodí druhé dítě, dcera Lucia. Když se konečně vyhrabou z počátečního materiálního nedostatku a koupí si v Terstu dům, "prchá" James zpět do Dublinu, jednak kvůli vydávání svých knih, jednak protože se paranoidně domnívá, že ho Nora podvádí (nebo někdy podvedla). Z doby, kdy byl pryč pocházejí pornografické dopisy, které si Nora a James vyměňovali.
James se nakonec do Terstu vrací, pokračují ale jeho záchvaty šílené žárlivosti a Nora od něj nakonec odchází, vrací se do Irska, domů do Galway. Tam za ní míří i James a nakonec ji přemluví, aby s ním a s dětmi odjela do Paříže. Tím film končí. Následuje už jen poznámka, že Nora zůstala s Jamesem Joycem až do jeho smrti v roce 1941 v Curychu, kde sama dožila (mimochodem, Joyce si Noru vzal až v roce 1931, takže 27 let po seznámení, a to údajně jenom, aby uklidnil svého umírajícího otce).
To, co se ve filmu, podle mého mínění, tolik neodráželo bylo to, že Nora neměla moc velké pochopení pro Joyceovu práci. V některých jeho textech nenalézala smysl, vadilo jí, že James píše o jejich životě, odcizuje jim ho. Mnohem víc než jeho psaní se jí líbil jeho zpěv.
Na počátku vztahu plnila Nora funkci ochranitelky, "bohyně", postupně (hlavně kvůli příchodu dětí) je víc a víc v podřízené pozici vůči Jamesovi, omezovaná jeho přáními a rozmary. Podle všeho mateřstvím dost strádala, tím, že jí vzalo svobodu, že ji ještě více materiálně přivázalo k Jamesovi. Její dcera Lucia trpěla od narození mentální poruchou a Nora požadovala její hospitalizaci, proti čemuž se James stavěl. Nakonec, když byla umístěna v nějakém ústavu, se zařekla, že už ji nechce nikdy vidět. Na tom je podle mého názoru dobře vidět, že byla skutečně oddaná jen a jen Jamesovi, ne rodině jako takové.
Film o Noře bylo klasické, Amerikou inspirované, jsou spolu-nejsou spolu, okořeněné pár erotickými scénami. Podstatné ale je, že zde byla vykreslena žena, která se vzdala všeho svého, všechnu svojí sílu věnovala vztahu s "jedním z nejvýznamnějších spisovatelů světa", jak čteme na konci filmu. I když to muselo být dost vysilující. Stala se malou ženou za velkým mužem. Podle všeho, jednou z nejvýznamnějších malých žen světa.

info o filmu: Nora, 1999, režie: Pat Murphyová, hlavní role: Susan Lynchová, Ewan McGregor
dále čerpáno z: http://en.wikipedia.org/wiki/Nora_Barnacle
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kaya kaya | 5. října 2008 v 19:14 | Reagovat

Tak tohle je vlastně odpověď "Krystalickému falokratovi" a "přece odhodlané" z diskuse  k článku o Neviditelných ženách. Že by se Joycovi ještě naložila na hrb domácnost a děcka (a huš, jak vystrčíš nos ven ze dveří!) a počkalo by se, co by napsal?:-DD

2 Chenia Chenia | Web | 18. července 2017 v 19:35 | Reagovat

Každý z nás tak či onak aspoň raz tvárou v tvár s akciami, ktoré sľubujú veľké ocenenie - televízory, autá, chladničky alebo iPhone6S. Ale je to naozaj - získať zdarma iPhone? Detailov WEB!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama