Červenec 2006

Víc nahých žen!

30. července 2006 v 11:11 | ER
Je léto. Vedro k zalknutí. Jediné, co se dá dělat, je všechno hodit za hlavu a jít se koupat.
Doma si zkouším plavky. Jako každý rok docházím ke stejnému závěru: zadek a stehna příliš tlustá, prsa příliš malá. Rozhodně se neblížím modelkám z reklamy. A ani každoroční květnová čísla ženských časopisů věnovaná dietám na tom nic nezměnila.
Plna nejistoty se na koupališti neochotně převlékám do plavek a rychle sebou plácnu na deku do takové polohy, aby nikdo neviděl mé špeky. Ve chvíli, kdy je potřeba přejít přes tu oooobrovskou louku k bazénu, nasazuju sprinterské tempo. Honem do vody!
Když nabydu dojmu, že voda zakryla mé neforemné tělo, pokukuju po očku po ostatních ženách. Rozhodně žádné modelky, i když solárkových krásek v minibikinách je tu taky dost. Ale hlavně jsou tu ženy všech velikostí, výšek, šířek a tvarů. Prsaté s tenkýma nohama, hubené tyčky, prdelaté africké venuše. S celulitidou, strijemi, akné či chlupatými lýtky.
Pomalu, ale jistě se mi začíná ulevovat. Hurá, jsem úplně normální! Za chvíli s přehledem vylézám z bazénu a klidnou chůzí dojdu ke své dece, kde se rozcapím, jak je mi to pohodlné, celulitida necelulitida, tuk netuk.
Neznám holku, která by neměla problém se svým body image. A já jsem objevila vakcínu. Ode dneška budu vyhledávat místa, kde je spousta málo oblečených nebo nahých žen: koupaliště, nudi pláže, sauny. Budu sem chodit šmírovat ženy z masa a kostí, protože tak konečně pochopím, že skutečné ženské tělo není to štíhlounké sexy opálené nic, které na mě každou chvíli vykoukne z časopisů, reklam a billboardů. Docházím k tomu, že mediální obrazy ukazují stále dokola tutéž ženu, totéž tělo. Na světě ale není jenom tohle mediální, dokonalé torzo, a pak to moje, domněle nehezké a neforemné. Je tu spousta jiných žen, skutečných, hmotných, které se ale stejně jako já schovávají do oblečení, které "zakrývá drobné nedostatky". Chci vidět jejich těla, poznat jejich rozmanitost a uvědomit si normalitu této rozmanitosti. A chci jim dát najevo, že i moje tělo do téhle rozmanitosti patří.
Proto volám: Více nahých žen! Jen tak zmizí ten uniformní ideál ženského vzhledu z našich hlav a my se konečně přestaneme trápit.

Feministická móda – to je sdělení

1. července 2006 v 18:20 | ER |  Číslo 11 - Móda
Rozhovor se Steffi Mueller
Následující rozhovor jsem natočila v březnu tohoto roku, když jsem byla ve Vídni na festivalu ženského umění. Potkala jsem tam i Steffi Mueller, jemnou a neuvěřitelně sympatickou holku, která svoje síly v rámci DIY aktivit věnuje něčemu, co nazývá "radical sewing action", polopaticky radikální šicí akce. Šití oblečení, tuhle ryze ženskou, domácí, otrockou a zastarávající činnost, vzala a vsadila do nového kontextu. Steffi má obrovskou fantazii, ze zdánlivě nepoužitelných a nevhodných věcí vytváří skutečné skvosty - oblečení, které je vtipné, hezké, funkční a nositelné, ale taky naprosto originální, nízkonákladové a etické.
Pochází z německého Mnichova a je duší projektu Rag treasure (www.ragtreasure.de), v rámci něhož právě šije, pořádá módní přehlídky a šicí akce. Zároveň je členkou a jednou z iniciátorek představení Trash recycled femtronics, které kombinuje divadelní, filmové a hudební prvky a staví do kontrastu svobodnou říši umění a nesvobodnou říši námezdní práce. Vydávala také svůj zin a podílí se na organizování různých kontrakulturních akcí.
Do budoucna se snad objeví nějaká forma naší spolupráce, takže mějte oči otevřené a uši nastražené. Ale teď už čtěte!