Dnes jsem v centru viděla na výloze kadeřnictví nápis: "basic haircut: kids - 320 Kč, gentlemen 380 Kč, ladies - 620 Kč." (neboli obyčejné stříhání - děti, páni, dámy)
Nic neobvyklého, zpočátku mě udivila jen ta suma za stříhání (i když dnes asi nijak vysoká). Stříháme se svépomocí, vyhodit několik set za ostříhání mi připadá zbytečnost, takže cenové hladiny stříhání, barvení, trvalé, vodové a bůhví čeho ještě jsou pro mě velkou neznámou.
Pak jsem se ale zamyslela: pokud bych přišla převlečená za muže (oblek, knír a drsné chování), uhrála bych nižší cenu? Jakpak to asi zjišťují, kdo je muž a kdo žena? Uznávám, že většina zákazníků bude asi, co se týče genderu a pohlaví, čitelná - femininní ženy, maskulinní muži (u dětí je to jedno, ty asi mají ještě nárok na pohlavní nevyhraněnost). Ale přece jen - jak skásnou transsexuála? Budou cenu určovat podle oblečení a make-upu, nebo podle muskulatury a pohlavních orgánů?
Co je to vlastně za systém dvojích cen? Existence dvojích cen vstupného do památek nebo dvojích cen v restauracích v centru Prahy se řešila jako poměrně ohavná kauza. Česky byla cena napsána slovy, pro cizince číslicí - aby se ti, kdo neovládají náš jazyk, nemohli domáknout, jak je naše pohostinství bere na hůl. Kdysi na Slovensku mě pobavily dokonce trojí ceny - jedny pro Slováky, dvojnásobné pro cizince a Češi byli mezi tím. Bratia, ale přece už ne tolik. Asi z druhého kolena.
Dá se tu mluvit o diskriminaci, pokud ji chápeme jako vidění a činění rozdílu na základě nějaké charakteristiky, která by neměla být směrodatná. Dvojí ceny naznačují, že lidé různých národností (či jazykových kompetencí) nebo pohlaví, si prostě nejsou rovni. Za totéž zaplatí jedni méně, jiní více.
Už slyším argumenty na obranu téhle (snad jen kadeřnické) praxe: ženy chtějí komplikovanější stříhání, muži žádné kreace na hlavě nevyžadují, proto je cena různá. Opravdu? Dnes a denně na ulici potkávám mladíky s frikulínskými účesy, které pouhým strojkem a jedinou nastavenou délkou střihu rozhodně nevytvoříte. Rozdíly mezi náročností dámského a pánského střihu se podle mne čím dál víc stírají. Proč se nestírá taky rozdíl mezi cenou? A kromě toho - nápis říkal jasně: "basic haircut" - tedy to nejobyčejnější ostříhání, žádné extrabuřty - ani pro pány, ani pro dámy.
Chápala bych, kdyby se dražší dámské účesy pohybovaly v levelu advanced, a pánské by tudíž byly synonymem pro basic (uf, ta angličtina!). Žena či muž by si tedy mohl/a vybrat jak dámské (to advanced), tak pánské (tedy basic) stříhání. Pak by to sice stále odráželo jisté přitroublé stereotypy, ale rozhodně by to nezapáchalo děláním rozdílů na základě pohlaví.
Ženy asi chodí do kadeřnictví častěji - proč na nich tedy nevydělat? Muže-potenciální zákazníky je třeba nalákat. Jak? Nízkými cenami. Tohle je asi ona úvaha za tou cenovou podivností. Z pohledu kapitalismu zcela legitimní (na danou nabídku lidé buď přistoupí, nebo ne), z pohledu zásady rovnosti lidí naprosto nepřípustná.
Co si z toho odnáším já? Zatím se budu stříhat sama, a až nabydu pocitu, že bez nůžek v ruce profesionála/-ky nepřežiju ani den, půjdu převlečená za hermafrodita. Uvidím, co si se mnou počnou.
ER | 22. června 2006 v 12:02 | 
Zde hledá
Jestli se někomu nelíbí kapitalismus, může jet do KLDR pomáhat soudruhům v hladovění. Kapitalismus naprosto není ideální společenské zřízení, ale zatím jediné, které dokázalo, že umí fungovat a majitel obchodu (v tomto případě kadeřnictví) má naprosto legitimní právo si určit, kolik od koho si nechá za své služby zaplatit.
Co se týče účesů etc. - vlasy si jednou za čas zastřihnu sama, po "účesech" netoužím, obarvit se umím taky sama...nechá-li se někdo zblbnout reklamou, že prostě musí mít střih z tohoto kadeřnictví, nechť za svoji touhu platí. Když si kupuju comicsy, tak to taky není zadarmo. Smysl tohoto článku mi nějak unikl...