Tumáš!

9. března 2006 v 18:13 | ER
Počasí se zbláznilo, ani zima, ani jaro. Celá zmoklá a urousaná nastupuju do tramvaje. Za mými zády se hádají muž a žena. On asi o něco starší, a taky dominantnější, silák, drsňák, macho. Ona křehké stvoření, skoro ještě holka, dlouhé vlasy, jemný oblečej. Sedí před ním na sedačce a je k němu otočená čelem. Přou se, navzájem si něco vytýkají. Ona jemu řekne: "Tak to můžem klidně skončit." On rychlostí blesku vystřelí rukou k jejímu obličeji a natáhne jí facku. Tak rychlou ránu jsem ještě neviděla. Celá paže se jen mihla a silou pleskla o její obličej. Sprostě jí spílá. Ona si jen drží obličej a tiše trpí. Bolest, šok, že ji (zase) praštil, v plné tramvaji, že si to dovolil, a že celá tramvaj mlčí, jen někdo zbystří a zvedne obočí. Zlým hlasem jí slibuje, že jí zmlátí. Je mi hrozně, nejdřív nevím, co dělat, ale pak ze sebe vysoukám: "Přestaňtě jí vyhrožovat a přestaťe ji bít!" Pán tvorstva mě posílá do piče a říká mi, že to je jeho věc. "To není JEN vaše věc!" Jsem vzteklá. On mě ještě jednou pošle kamsi a pak mlčí. Připadám si hrozně. Měla jsem ho chytit pod krkem a říct mu: "Frajere, jestli to ještě jednou uděláš, tak si tě najdu!" Ale neudělala jsem to, a teď se cítím tak strašně bezmocně. Stejně jí zase nějakou natáhne, možná o to víc, že někdo ho urazil, někdo si dovolil odporovat jeho všemoci, někdo zpochybnil vládu nad "jeho" ženou. Někde si bude potřebovat vybít vztek. Ale teď mlčí, několik zastávek sedí a nic neříká, nenadává, neudílí rány. Je klid. Za chvíli vystupuju, a připadá mi, že hned jak se zavřou dveře, holčina dostane další facku. Řekne mu ještě někdo něco? Vzepře se mu ona sama? Změní se to někdy? Kdy už přestanou muži zacházet s ženami jako se svým majetkem, jako s otrokem, který nesmí ani slůvkem odmlouvat? Zaplavuje mě zoufalství, bezmocnost, vztek i strach. Domácí násilí nemohou nikdy úplně vyřešit ti, kdo jsou okolo. Nejdůležitější čin musí udělat sama oběť, musí dokázat říct NE. Strašné je, že oběti jsou tak zpracované, tak vystrašené, že se k odporu nezmohou. Přesto je to na nich, jde o jejich rozhodnutí. Ti kolem ale musí přestat zavírat oči a ukázat násilníkovi, že něco takového si nesmí dovolovat. A ukázat oběti, že má naši podporu a solidaritu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bob Bob | 10. března 2006 v 17:39 | Reagovat

Je mi z toho na blití. Jakýkoliv násilí se mi hnusí, i když neříkám, že nejsou chvíle kdy je nezbytné (to je ale úplně na jinou debatu). Každopádně násilí na někom kdo je fyzicky slabší a nebo i bezbranný je tuplem hnus. Nesnášim lidi co si dokazujou svou sílu a nadřazenost. Bohužel v naší společnosti je to zcela normální záležitost.

To jak jsi se zachovala bych nazval frajeřinou. Nemá smysl si vyčítat mohl/a jsem udělat víc. Každý/á si říká coby kdyby ale když přijde najednou krizovka tak člověk neví co má dělat, to je problém asi naprosto všech.

Lidé už asi o moc lepší nebudou, všichni to asi dobře známe, když se s nimi bavíme o nějakém problému. Mají svých "starostí" dost. Většinu času nosí růžové brýle a nebo klopí hlavu, tak už si je prostě systém naučil.

Před nějakou dobou jsem ve starší BM četl o ženě, která žila s násilníkem ve společné domácnosti a pak se stala velkou bojovnicí proti domácímu násilí. Její knížka a výstavy se jmenovaly "Život s nepřítelem". Myslím, že díky lidem jako je ona se věci hýbou. Ono se to pak dostane do médií a to se najednou dějou věci. To tak bývá, že jak něco proběhne médii tak se o to lidé najednou začnou zajímat a začne se o tom víc mluvit a to pak lítaj i zákony. Člověk asi nemůže chtít po naší společnosti mílové kroky ale doufejme, že všechno se aspoň pomalu bude zlepšovat.

2 eSKáčko eSKáčko | E-mail | 11. března 2006 v 1:02 | Reagovat

buďto jí to ubije a nebo se postaví na vlastní nohy...nebo se alespoň postaví...

3 ER ER | 12. března 2006 v 19:17 | Reagovat

eSKáčko: myslim, že v tomhle případě filosofie kyje a tesáku aneb co tě nezabije, to tě posílí, moc nefunguje. a co se má postavit při násilí na ženách, to opravdu nevím... :(((( radši se nesnažím domyslet, jak to bylo myšleno... nebo nám to vysvětlíš?

4 ER ER | 12. března 2006 v 19:25 | Reagovat

Bobe, já jsem z toho byla naprosto zdrcená! domácí násilí a znásilnění mě hrozně děsí a ničí. protože to je strašně nerovnej boj, a taky proto, že to není jen věcí fyzický síly, jako když se s  někým popereš, ale jde o to toho druhýho ponížit, pošlapat jeho/její lidskou důstojnost. je pravda, že jediný, co tomu může zabránit, je vynášet to na světlo, mluvit o tom, cpát to do médií a veřejně to odsoudit. možná, že ta holka z tý tramvaje aspoň na chvilku měla pocit, že to někomu není jedno - a že to má smysl bránit se. kdyby ho zabila, schválila bych jí to. fakt!

5 Bob Bob | 13. března 2006 v 1:54 | Reagovat

Tak to ti Emčo bohužel musím dát zapravdu, že tohle už není jen o fyzickém násilí. Ono to psychické je taky bohužel daleko horší, spousta stop po fyzickém násilí se dá přechodit, vyléčit ale po psychickém už jen velmi těžko nebo vůbec.

Víš co  je ale vůbec nejděsivější? Ty holky ty kretény často oddaně milují. Třeba mého kamaráda opustila holka, aby se vrátila k debilovi, který jí psychicky ubližoval, nikdy ho nepřestala milovat, to je pak těžký.

Násilník dál páchá násilí jen proto, že se nemá čeho bát. Takže řešením jsou přesně ty věci co tu již byly zmíněny.

Jinak pokud ta holka není případ jaký jsem tu uváděl tak jí tvůj počin mohl určitě pomoct zvednout sebevědomí. Třeba jí jednou potkáš na ulici a poděkuje ti.

6 Zdendule Zdendule | E-mail | 15. března 2006 v 19:27 | Reagovat

Kéž by bylo tohohle toho hnusu na týhle planetě míň...jenže tyhle ty zrůdy si to neuvědomují, nepolepší se. Nic jinýho nejde udělat než zničit. Já nevím estli mám na to žaludek. Ale podle mě jiné řešení není. Zrůdám to z palice nevymlátíte. Vše co tu bylo psáno je pravda a tak bych akorád opakovala. Musím eště podotknout - Emčo klaním se před tebou. To co jsi udělala bylo odvážné, málo z nás by řeklo slova proti hulvátovi u kterého nevíš zda by byl schopen stáhnout i ruku na tebe, když je schopen stáhnout ruku na svou ženu.

7 ER ER | 20. března 2006 v 22:07 | Reagovat

no, "odvážné" - dyť já jsem to taky řekla takovým třaslavým hláskem - i když, já nevim, byla jsem hrozně nasraná, adrenalin na 100%, to si to pak moc nepamatuju, co se děje. ale když jsem naštvaná, tak prej vypadám docela hrozivě:))) uhhhh!

říkala jsem si, že třeba na mě kudlu před celou tramvají nevytáhne. facku od něj bych asi zvládla a myslím, že bych mu ji vrátila.

8 Nikita Nikita | 30. března 2006 v 4:10 | Reagovat

Čtu to tady a adrenalin mam fffšude Jsi skvělá že ses nedala jako bys mi mluvila z duše Normální chlap se takhle nechová a takovýhle je jen zamindrákovaná kreatura co si potřebuje dokazovat svý ego -samozřejmě že na slabším,protože takový se sám rány bojí . Je to ubožák !

9 ER ER | 7. dubna 2006 v 8:44 | Reagovat

přesně tak, někdy asi fakt stačí jen trošku zadupat.

hohohoóó!

10 Martin Praumsky Martin Praumsky | E-mail | 3. dubna 2010 v 10:04 | Reagovat

Mně hlavně není jasné proč s takovým hovadem vůbec chodí? Chce mít chlapáka, který v případě potřeby zmlátí i někoho jiného na koho ONA ukáže? Chce mít někoho rozhodnějšího a silnějšího než ostatní pipiny? Má prachy? Má strach, že zůstane na ocet?

Ženy, co se tahají s násilníkem nechápu a je to do značné míry jejich chyba! Nesmí se prostě v takových týpcích vidět.

(Zdůrazňuji, že nepočítám případy, kdy jsou k sobě vázání ekonomicky a dětmi.Tady je už NAŠÍ povinností ostatních pomoci takové ženě.)

Autorce článku za její odvahu nemlčet vyslovuji obdiv.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama