Bloody Mary riot grrrl zin na Blog.cz

Tak jsem se na bulvárním serveru Bleskově.cz dočetla:

"Víte, snem každé dívky je vdát se, najít muže svého srdce a obléknout svatební šaty," prohlásil MacDonald (módní návrhář). "Samozřejmě, že každá touží po perfektní značkové svatební róbě." (http://bleskove.centrum.cz/celebrity/clanek.phtml?id=19573)

Sny mám různé: většinou zabijácké, někdy sexuální, někdy totální psycho. Hm, ale takovouhle noční můru jsem ještě neměla, a to ani tehdy, když jsem ještě byla dívka.

Proč asi? Jsem chlap? Lesba? Feministka? A není to nakonec jedno? Ideologie, která stojí za tímhle výrokem, se ženy snaží vecpat do jedné škatulky, do škatulky krásné nevěsty v bílém, která celá šťastná, že se jí podařilo provdat se, dobrovolně nastoupí svou křížovou cestu manželky-matky. Netoužíš-li po tom, nejsi žena! Co může být horší urážka, než osočení z překročení sexuálních a společenských norem? Já si ale o všech normách, formách a nařízeních myslím tohle: Když nepasuješ do daných konvencí, neměj sebe, změň je!

Jsem punk girl. Protože vládne doba rozkvětu "rebelující punkové" módy, měla bych být šťastná. Pyramidové pásky jdou na odbyt. Síťované punčochy, kožené sukně a kalhoty s kovovými kruhy také. Stejně módní jsou roztrhaná trika a čírka. Tak si říkám: "Jsem IN." Kopnutí do zadku mě probudí ze sna. Donutí mě, abych se na sebe podívala. Udělám to. Marně hledám na sobě světovou módní značku. Smutně přejíždím pohledem krásné, mladé, divoké rebelující dívky. Pohrdlivě si mě prohlížejí. Zjištění, že mám na sobě vlastnoručně vyrobené nášivky, které vyjadřují můj osobní (proboha!) názor, je pro ně šok. Hrůzou se jim rozšíří zornice, když zjistí, že číro nemám stmelené gelem, ale mýdlem, a kolem něj vyholeno žiletkou! Rychle mizí, aby si je nikdo nespojoval s mou osobou. JSEM OUT!

Jdu si napravit pošramocené sebevědomí do hospody k mým kamarádům punkerům. Sednu si a jen někteří mě pozdraví. Pohledy mých "přátel" směřují ke dvojici punkerek sedící opodál. Mrknu tím směrem. Minisukně, rozdrbané síťovky, velký výstřih, namalované oči. Kouknu na sebe ... tílko, kalhoty, nevšímavé pohledy mužů. JSEM OUT!

Odcházím. Připojuje se ke mě dvojice punk girls. Usmívají se mile na mě a na uslintané mužné brady ukazují "fakáče." Je mi fajn. JSEM IN!!!

Už poněkolikáté vyhlašuje jistý mobilní operátor soutěž o Miss mokré tričko. Dlouho jsem si myslela, že tahle disciplína zemřela a byla pohřbena už někdy v osumdesátých. Ale ukázalo se, že některé nápady se života drží jako hovno košile.

Je to veliká věc: můžeš se dívat na prosvítající prsa pod bílou mokrou látkou připlácnutou na tělo, a to jak na netu, tak ve svém mobilu, a aby toho nebylo málo, můžeš tento motiv mít na tričku. Ještě lákavější je výhra mobilu či party s finalistkami, kde se možná budeš moct přesvědčit, jestli ty bradavky jsou pravé.

Znova a stále nemůžu pochopit, proč ještě nezačli vystavovat chlapy. "Zvolte Mistra mokré trenky! Celkem 13 modelků a 15 amatérů soutěží o vaše hlasy. Sledujte kandidáty ve svém mobilu a hlasujte pro svého favorita." Taky jste se zasnily?

Hm. Teď mě ale napadá, proč tohle asi neprojde. Pod studeným mokrým tričkem se holkám postaví bradavky, což je docela sexy. Co se ale stane chlapovi v mokrých studených trenkách, všichni víme...

Hlavní výhrou v soutěži by proto možná mohl být mikroskop.