Dějiny prostituce III.

11. prosince 2005 v 21:29 | Kamila |  Číslo 8 - Prostituce
politika a boj proti prostituci
Odpor proti prostituci je starý jako prostituce sama a tak je téměř u všeho, co je součástí lidské společnosti. Pokud existuje něco sporného, vždy se najde někdo, kdo s tím bude nesouhlasit. V této části nás však ani tak nebude zajímat odpor přirozený, jako odpor v době, kdy již byla prostituce poměrně významnou politickou záležitostí. Přeskočíme tedy dost velkou část historie a pozastavíme se až v období humanismu.

15. století totiž poznamenala poměrně zajímavá a významná literárně-politická aféra, která je dnes známa pod názvem "Válka růží". Tato válka měla dva aktéry - Kristinu Pisánskou a Román o růži. Kristina Pisánská byla vzdělanou, i když poněkud konzervativní Pařížankou, která se živila psaním básní na zakázku. Román o růži byl poněkud lechtivým humanistickým dílkem, které údajně nabádalo k promiskuitě. Hlavní ženská postava, něco jako bordelmamá, která v románu vystupuje, říká: "Ženy by si měly barvit vlasy, zdobit se a nosit zpevňované poprsí. Příroda nás stvořila k volné lásce, manželství je pouze svěrací kazajka. Je umění milovat co nejvíce lidí, miluje-li člověk pouze jednu osobu, končí to většinou tragicky". Tak vznikla veřejná aféra: zastánci románu, humanističtí klasici, kteří se nazývali "rosofilové", měli najednou proti sobě opozici "rosofobů", vedených samotnou Kristinou Pisánskou. Ta navíc napsala román Město žen, pojednávající o městě, kde mají hlavní moc bohyně Rozum, Čest a Spravedlnost. V románu apelovala na prostitutky, aby se vzdaly svého řemesla a upozornila v něm na biblický pohled na ženy Eva x Marie. I když by s touto přehnanou kritikou dnes mnoho lidí nesouhlasilo, byla Pisánská první ženou, která se písemně vyjádřila proti prostituci, je považována za první profesionální spisovatelku a mluví se o ní také jako o první feministce.
22.7. 1566 zakázal papež Pius V. prostituci v Římě. To mělo za následek silnou protireakci měšťanů a migraci 25 000 obyvatel z Říma. Toto číslo tvořily převážně samy prostitutky, jejich rodiny a příbuzenstvo. Když Pius V. uviděl důsledek svého činu, raději prostitutkám návrat a pobyt v Římě povolil.
To ve zbytku Evropy se problém řešil důsledněji. Prostitutky byly vyháněny z měst, mrskány nebo dokonce topeny. Kalvinisté jim například vypalovali na levé rameno lilii.
Nejvýznamnější část "boje za mravnost" se však odehrála koncem 19. století. Významnou aktivistkou byla v tomto směru Britka Josephine Butler, která zdůrazňovala tradiční roli ženy v rodině. Podle dostupných zpráv se ale tak sama příliš nechovala. V roce 1869 napsala knihu Práce a kultura ženy, v roce 1874 byla zvolena generální tajemnicí Světové organizace za státně regulovanou prostituci. V roce 1881 učinila významný krok: sepsala Dopis anglickým matkám, ve kterém se zmínila o prostituci nezletilých a uvedla tak sexuální život mladistvých na politickou scénu. V roce 1875 vzniká Hnutí za mravnost, jehož členskou základnu tvořily ze 65% ženy.
Prostituce se stala tématem i zcela jinak zaměřených žen. Jako příklad lze uvést významnou anarchistku Emmu Goldmann, která otevřeně hájila prostituci jako nouzové řešení ženského povolání nebo Claru Zetkin, německou socialistku a komunistku, která argumenty proti prostituci označovala za "prázdné žvásty měšťaček".
V 80. letech 19. stol. vznikaly v Evropě politické aliance, které se dožadovaly zrušení regulované prostituce. Psaly pamflety, demonstrovaly a dosáhly toho, že během tří let byla regulace zrušena, což mělo za následek okamžitý nárůst pohlavních chorob. Ale prostituce měla i své slunné stránky - v době druhé světové války fungovaly například francouzské bordely jako centra hnutí odporu a základny odboje.
Ve 20. století ale výrazně zapracovala propaganda. Započala v 50. letech vlnou zromantizovaných filmů o osudech asijských prostitutek, které měli na svědomí zuřiví odpůrci prostituce. Záměrně negativizovali ji v tisku i v televizi. Chrámová prostituce byla prezentována jako rituální násilí, dobrovolná prostituce v Asii jako rituální otroctví a migrace prostitutek za lepšími výdělky jako pašování lidí. Demagogie, dezinformace, stereotyp. Nic z toho se v médiích dnešní doby nezměnilo, a to rozhodně ne pouze v případě prostituce.
prostituce ve službách umění
V závěrečném pojednání se budu věnovat okruhu, který je s prostitucí spjat nejkrásněji - okruhu uměleckému.
Zpráva o první prostitutce - umělkyni v dějinách není podložená. Jedná se o řeckou básnířku Sapfó, která vedla v 7. - 6. století př.n.l. na ostrově Lesbos ženskou školu. Argumenty pro jsou, že v této době byly jedinými vzdělanými ženami v Řecku hetéry. Proti mluví nedostatek konkrétních pramenů. Prostituce je zkrátka u Sapfó stejně nepodložená, jako její údajná lesbická orientace.
Velmi známá kniha o milostném umění také obsahuje pasáže o prostituci, ve kterých radí indickým mládencům, jak se k těmto ženám správně chovat. Jde samozřejmě o Kámasútru. Římské umění oplývá básněmi, jejichž autory jsou básníci takových jmen jako Ovidius, věnovanými múzám - prostitutkám. V Římě také vznikla v 1. století velmi zajímavá práce, jejímž autorem byl Martialis, - první průvodce římským podsvětím.
Ve středověku se začalo formovat několik literárních přístupů k prostituci - odmítavý, ironický a zbožšťující. Zástupkyní prvního proudu by mohla být již zmíněná Kristina Pisánská a její Město žen, s velkou dávkou ironie a sarkasmu přistupoval k tématu renesanční básník Francois Villon: namátkou Balada o Tlusté Margot, Nářek někdejší sličné zbrojmistrové či Balada sličné zbrojmistrové nevěstkám. Tyto básně pravděpodobně velmi přesně vystihují společenskou situaci té doby. Příklady zbožštění bychom nalezli spíše u starších literátů, jejichž ústřední postavou často bývá Máří Magdalena.
V 15. století se v románech objevují i čistě světské motivy. Jako příklad mohou posloužit Povídky Canterburské Henryho Chaucera s lehce erotickým nádechem. Na jednom místě například Chaucer vložil pětkrát vdané vdově Bathové do úst slova: "Chytrá žena, která ví, co je pro ni nejlepší, by měla donutit svého manžela, aby věřil, že jestliže papoušci o něčem klevetili, pomátli se na rozumu a donutit služebnou, aby to dosvědčila".
Prostituce znovu významně prostoupila literaturu ve století 18tém. Tehdy byly v módě romány typu "from rags to riches", volně přeloženo do češtiny "jak Popelka ke štěstí přišla". Zmíním zde tři významné příklady této doby: John Lleland a jeho ostře kritizované dílo Fannie Hillová, které je poměrně detailním a naturalistickým průvodcem životem prostitutky, kterou si nakonec z nevěstince odvede její milý; Daniel Defoe a jeho známé Štěstí a neštěstí Moll Flandersové, zlodějky a prostitutky, kterou nakonec přímo z katovy oprátky zachrání její pátý manžel, s nímž odjíždí do Virginie, kde se později stane movitou majitelkou plantáží. Poslední z trojice je Marcel Prévost a jeho dvě díla Manon Lescaut a Slečna Camilla.
Nejvýraznější literární díla se však rodí v 19. století. Zolova Nana, "destruktivní monstrum, které korumpuje Paříž mezi sněhobílými stehny"; díla Prokletých básníků Verlaina a Baudelaira; Lesk a bída kurtizán Honoré de Balzaca; Dumasova Dáma a kaméliemi; Flaubertova Kulička či Dostojevského Zločin a trest s postavou charakterní prostitutky Soni. V malířství dominují Manet a Degas se svým výborným obrazem Narozeniny bordelmamá.
Zvláštním uměleckým projevem spojeným s prostitucí je tango. V době svého vzniku v Buenos Aires bylo symbolem hříchu, imitací mechanického sexu bez potěšení. Zpočátku se tančilo výhradně v bordelech, předvádět ho směly jen lehké holky a texty se jen hemžily prostitucí a bordely. U nás byla jeho první protagonistkou pražská prostitutka, přezdívaná Emča Revoluce, která ho poprvé tančila v kabaretu Červená sedma. Trvalo notnou dobu, než se z tanga stalo to, čím je dnes - společenský tanec.
Co se týká české beletrie 20. století s tématem prostituce, asi nejpoutavější se mi zdá pojetí E.E. Kische. Jeho díla Pasák holek, Temnou Prahou, Zapovězené lokály a jiné obrázky jsou temně romantickým poutavým čtením o pražském podsvětí. Díky němu také v literatuře ožila svérázná postava Tonky Šibenice - romantické prostitutce s tragickým koncem, která se roku 1930 stala ústřední postavou jednoho z prvních českých zvukových filmů. Za zmínku také stojí kniha sebraných povídek z pražského podsvětí autora Karla Ladislava Kukly Pražské bahno.
závěrem
Téma prostituce je velmi široké a tento text je jen stručným shrnutím, které jistě neobsáhne všechno.
Prostituci nelze zcela obhájit, ani však zcela odsoudit, jak bylo doufám z této práce jasné. Je velkým rizikem, ale zároveň svobodnou volbou povolání, pro někoho znamená morální hrozbu, pro jiného sexuální svobodu. Jedno je ale jisté - prostituci se za dobu její existence podařilo proniknout do všech sfér společenského života: vědy, umění, literatury, politiky, feminismu i zločinu. Nejen to svědčí o tom, že byla vždy tématem aktuálním a diskutovaným, a to se podaří jen málokdy.
Bibliografie:
Aškenazy, L.; Pravdivý příběh Antonie Pařízkové, lehké holky s dobrým srdcem, Praha 1991
Estés, C.P.; Ženy, které běhaly s vlky. Mýty a příběhy archetypů divokých žen; Praha 1999
Hauserová, E.; Na koštěti se dá i lítat aneb Nemožné ženy dokážou i nemožné, Praha 1995
Chaucer, H.; Canterbury Tales, London 1978
Kisch, E.E.; Nanebevstoupení Tonky Šibenice in: Tržiště senzací, Praha 1968
Kukla, K.L.; Pražské bahno, Praha 1992
Lenderová, M.; K hříchu i k modlitbě - Žena v minulém století, Praha 1999
Prévost, M.; Slečna Camilla, Praha 1923
Ringdal, N.J.; Nejstarší povolání světa, kapitoly z dějin prostituce, Brno 2000
Vátsajána mnich; Kámasútra aneb poučení o rozkoši, s.91 - 104, Praha 1969
Villon, F.; Básně, Praha 1995
 


Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mája Mája | 18. ledna 2007 v 18:33 | Reagovat

086dc0c55d8d8093aa4d058a2713b974

<a href="http://5.itvn-services.biz/offertadilavoroneivillaggioturistici/"> offertadilavoroneivillaggioturistici </a> http://4.aip-hosting.biz/raffaellovalledaosta/ <a href="http://4.dns4u2.biz/incontromozzecane/"> incontromozzecane </a>

<a href="http://7.aip-hosting.biz/prestitobellinzona/"> prestitobellinzona </a> http://7.dns4u2.biz/configurazionenece228/ <a href="http://17.vhosted.biz/edificioveneto/"> edificioveneto </a>

<a href="http://6.dns4u2.biz/coreanordfatto/"> coreanordfatto </a> http://18.aip-hosting.biz/francescodesantismezzogiorno/ <a href="http://13.webhostpalace.biz/contatoreeletrico/"> contatoreeletrico </a>

<a href="http://16.webhostpalace.biz/incontropiombino/"> incontropiombino </a> http://6.webhostpalace.biz/freesoftwarecontabilitafamiglia/ <a href="http://20.aip-hosting.biz/attuatorielettrici/"> attuatorielettrici </a>

<a href="http://6.vhosted.biz/burstoarsizio/"> burstoarsizio </a> http://17.aip-hosting.biz/transenne/ <a href="http://8.aip-hosting.biz/comaepatico/"> comaepatico </a>

<a href="http://1.webhostpalace.biz/ilregnodeldragodoro/"> ilregnodeldragodoro </a> http://5.aip-hosting.biz/rutiliobenincasa/ <a href="http://18.dns4u2.biz/fidalsiciliait/"> fidalsiciliait </a>

<a href="http://13.vhosted.biz/larsarecuperopotenziamento/"> larsarecuperopotenziamento </a> http://18.webhostpalace.biz/prestitobrembilla/ <a href="http://12.dns4u2.biz/traghettocapri/"> traghettocapri </a>

<a href="http://1.vhosted.biz/assicurazionevillefranchesurmer/"> assicurazionevillefranchesurmer </a> http://18.dns4u2.biz/venditamobiliroma/ <a href="http://7.vhosted.biz/duepiunet/"> duepiunet </a>

ac087b37a0e0cf7acac64493d860053e

2 poznámka...... poznámka...... | 15. května 2007 v 18:03 | Reagovat

Kuličku napsal Guy de Maupassant a nikoli Flaubert.

3 Áine Áine | 22. prosince 2009 v 20:28 | Reagovat

"Pokud existuje něco sporného, vždy se najde někdo, kdo s tím bude nesouhlasit. " Mno jeden by spíš řekl, že něco je sporné právě proto, že s tím někdo nesouhlasí a né naopak.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.